Uvědomujeme si, jak významnou úlohu v životě člověka hraje výchova a vzdělávání, a tak považujeme za důležité věnovat velkou pozornost této otázce. Osobnost člověka utváří z velké části kulturně-sociální prostředí, do kterého se narodí, a to právě skrze výchovu a vzdělávání v nejširším slova smyslu. Výchova a vzdělávání jsou dva pojmy, které nelze oddělovat. Vzájemně se překrývají a doplňují. Tento proces začíná v rodině (v jakékoli její formě) a víceméně nikdy nekončí. Je určen a je v neustálé interakci s danými kulturně-sociálními podmínkami. Troufáme si tedy tvrdit, že toto prostředí má naprosto zásadní vliv na rozvoj člověka.

Od narození jsou výchovné vztahy člověka založeny na autoritě, hierarchii a konkurenci. Samozřejmě si uvědomujeme, že dítě po určitou dobu svého vývoje není zcela svéprávné, což neznamená, že bychom se k němu neměli/y chovat jako k sobě rovnému, ale naopak měli/y bychom k němu přistupovat jako k plnoprávnému člověku, se všemi jeho potřebami, tužbami a právy. Ale uvědomujeme si zároveň, že dítě potřebuje nejenom rovný , ale i specifický způsob našeho přístupu tak, abychom byli/y schopni odpovídajícím způsobem v určitých etapách jeho vývoje s dítětem komunikovat, zprostředkovávat mu svět kolem něj a umožňovat mu zažívat ho na vlastní kůži.

 Stávající systém nás vychovává k obrazu svému. Oficiální školský systém vychovává od základních až po vysoké školy děti a mladé lidi převážně vzhledem k budoucímu povolání, a tak se míjí se základní podstatou výchovy a vzdělávání. Podle nás je úkolem pedagogiky být průvodcem a poskytovat dítěti inspiraci pro jeho osobní rozvoj. Měla by dítěti umožnit rozvoj všech jeho stránek- fyzické, psychické, emocionální, sexuální i komunikační.     

Tato naše představa se zásadně liší od toho, jak je dnes vychovávána většina dětí a to jak v rodinách, tak i v oficiálních institucích. Odmala jsme učeni poslouchat autoritu. Nejdříve ve formě „vždy pravdu majícího“ rodiče, později ve formě učitele/ky na škole. Což nás nakonec naučí vnímat automaticky autoritu jako něco, bez čeho společenské vztahy nemohou „normálně“ fungovat. Neumíme si pak např. představit funkční ekonomický systém, ve kterém by lidé nepracovali zařazeni do hierarchických vztahů, pod zaměstnavatelem/kou. Tento problém ukazuje jak velký dopad má výchova na mezilidské vztahy a společenské uspořádání. Protože jsme byli/y vychováni v třídním, gendrovém, rasovém, sexuálním, a jiném útlaku nejsme si schopni představit společnost, která by nestála na těchto principech. Ale to neznamená, že taková společnost není možná. Stávající systém je trvale neudržitelný, proto pokud chceme prožívat plnohodnotný život v souladu s přírodou, musíme uvažovat i o takových realitách, které jsme si sami/y neprožili/y.

Protože jsou tedy výchova a vzdělávání velmi důležité pro utváření člověka a jeho vztahu ke společnosti a v českém anarchistickém hnutí je zatím jen málo tématizováno, zdálo se nám důležité otevřít toto téma v plném rozsahu, jež si zaslouží. Rozhodli/y jsme se tedy uspořádat letní anarchistický tábor o výchově a vzdělávání s účastí dětí. Protože toto téma je v anarchistickém hnutí stále miminkem, tak nebude tábor věnován pouze dětem, ale i dospělým, které tato tématika zajímá. Nejenom těm, kteří mají s výchovou a vzděláváním aktuální praktickou zkušenost, ale všem, protože každý z nás si výchovou musel projít. A tak se program tábora bude věnovat teoretickým přednáškám, praktickým workshopům, ukázkám a hrám pro starší účastníky/ce, stejně jako i speciálnímu dětskému programu skládajícího se z her, vyrábění, zpěvu apod. Nebude chybět ani společný program jako výlety, kulturní zážitky, společné hry, apod.

Kolektiv připravující anarchistický tábor