Krmení miminek a dětí přináší mnoho starostí a otázek, které by žádní rodiče neměli opomíjet, a měli by přemýšlet co jejich děti jedí. Stravovací návyky mají již od narození zásadní vliv na životní styl budoucího dospívajícího člověka, a je známo, jak velké množství nezbytných nutrientů je potřeba zkonzumovat v hlavní fázi růstu. Tento článek analyzuje zdravorní přínosy veganského životního stylu pro děti, zabývá se potencionálními riziky, poskytuje aktuální informace o nepostradatelných nutrientech a přináší inspirace pro plnohodnotné stravování miminek a dětí.

 

Počet veganů ve Velké Británii a Severním Irsku (Spojené království) je současně odhadován na 0,5% populace (1), ale nikdo není schopen odhadnout, jaké procento zastávají veganské děti. Průzkum uskutečněný spolkem Vegetarian Resource (Vegetarian Resource Group) v USA v roce 2000 konstatoval, že 0,5% dětí od 6. do 17. roku jsou vegani, kteří nejedí maso, ryby, drůbež, ani vejce či mléčné výrobky (2).

 

Zdravotní přínosy veganského životního stylu

Hned několik studií zkoumalo nutriční příjem veganských dětí. Studie zabývající se stravováním britské školní mládeže ukázala že veganské děti mají vyšší příjem vlákniny a že příjem všech vitamínů a minerálů (kromě vápníku) je srovnatelný s ostatními dětmi konzumujícími maso (3). U veganských předškoláčků v USA byl zjištěn bohatý přísun bílkovin, vitamínů a minerálů a jejich stravovací styl zajišťoval více než doporučovaný přísun všech nutrientů kromě vápníku (4). Studie poukazující na nižší příjem vápníku u veganských předškoláků byla provedena ještě v době, kdy nebyly dostupné vápníkem obohacené polotovary, takže přísun vápníku u současných veganských dětí je vyšší.

Vápník je důležitý pro vývoj kostí. Kolem 45% kostí dospělého člověka se vyvine do osmého roku života, dalších 45% se vyvine během osmého a šestnáctého roku a posledních 10% naroste v následující dekádě. Důsledně zajišťujme přísun vápníku u dětí. Všichni rodiče by se měli ujistit, že stravovací návyky jejich dětí obsahují potraviny bohaté na vápník, aby splnili doporučenou hladinu vápníku pro jejich věkovou skupinu.

Několik posledních studií zabývajících se dlouhodobým účinkem veganského životního stylu, bylo uskutečněných, aby dokázalo, že mnoho chronických nemocí má původ v dětství. Například existuje podezření, že procesy, způsobující arteriosklerózu a vysoký krevní tlak, mají počátek v raném stádiu života. Na problémy s krevním tlakem a hladinou cholesterolu v dospělosti má vliv nutriční příjem v dětství (5, 6). Trable s tělesnou hmotností mají také svůj počátek v dětství, u obézních dětí je velmi pravděpodobné, že si svou obezitu přenesou do dospělosti (7).

Když se podíváme na dlouhodobé přínosy veganské stravy, zjistíme, že veganské děti mají vyšší příjem ovoce a zeleniny, potravin důležitých pro zdraví. U veganských dětí se prokázalo, že mají nižší příjem tuku, mastných kyselin a cholesterolu, s jejichž nadměrnou konzumací mívají neveganské děti problémy. (9-10). To může mít důležitý přínos při omezování rizik rozvoje chronických nemocí, jako jsou srdeční nemoci a obezita. Nakonec může veganský životní styl zasvětit děti do rozmanitosti rostlinné stravy, která položí základ celoživotnímu, zdraví prospěšnému stravovacímu návyku.

 

Veganská miminka

Mezi čtvrtým a šestým měsícem života je ve většině případů strava veganských a neveganských miminek identická. Nejlepší a nejpřirozenější potravou pro miminka je samozřejmě mateřské mléko a doplňková strava by neměla být zahájena před čtvrtým až šestým měsícem věku. Kojenci dobře živených veganských matek se vyvíjejí bez problémů (11). Mateřské mléko je pro kojence velmi výživné. Posiluje imunitní systém, poskytuje látky, které chrání před infekcemi a redukuje riziko alergií (12). Jelikož je lidské mateřské mléko přirozenou stravou pro miminka, tak pravděpodobně obsahuje i substance nezbytné pro jejich vývoj, které ještě nejsou známé a považovány za nezbytné, tudíž nejsou ani zahrnuty do kojenecké výživy. Pro kojící matky kojení znamená snížení rizika předmenopauzální rakoviny a uvolnění stres utišujících hormonů (12). Pro všechny tyto výhody důrazně podporujeme kojení.

Vitamín B12 a vitamín D jsou klíčovými nutrienty pro malá miminka, která jsou živena výhradně mateřským mlékem od veganské matky. Matky, jejichž strava obsahuje malé množství (nebo nulové) vitamínu B12, budou tvořit mléko s velmi malým obsahem vitaminu B12 (13). Jelikož je tento vitamín důležitý pro rozvoj nervové soustavy, je rozhodující pro miminko mít spolehlivý zdroj vitamínu B12. Některé matky z těchto důvodů volí doplňky stravy obsahující vit. B12, jiné se spoléhají na obohacené potraviny jako cereálie, kvasnicové extrakty, rostlinná (sojová, rýžová, ovesná) mléka a tempeh, aby zajistily sobě i miminku dostatečné množství B12. Pokud potrava matky z nějakých důvodů neobsahuje potřebné denní množství vitamínu B12, mělo by ho určitě dostávat miminko.

Vitamín D obsažený v mateřském mléku kolísá a narůstá podle toho, čím se matka stravuje a jak hodně se vystavuje slunečnímu záření. Mateřské mléko většinou obsahuje velmi málo vit. D. Výživa všech dětí do tří let má vysoké požadavky na obsah vit. D, který umožňuje ukládání vápníku v kostech. Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie proto doporučuje vitamínové doplňky obsahující vitamíny A, C a D pro všechny děti od 6. měsíce do 5. roku, ať už se jedná o vegany, vegetariány, nebo konvenčně se stravující. Vitamíny, které hradí v Británii pojišťovna, neobsahují žádné živočišné produkty a jsou proto vhodné i pro vegany.

Čtenáři možná také slyšeli o kyselině docosahexaenoické (DHA), mastná kyselina, která se jeví být důležitá pro vývoj očí a mozku a obsahuje ji primárně živočišná strava. Nicméně vegani jsou schopni vytvořit DHA z jiné mastné kyseliny zvané kyselina alfalinolenová, která bude obsažena v mateřském mléce, pokud matka zahrne do stravy lněný olej, lněná semínka a řepkový olej. Snížený přísun ostatních olejů, jako je kukuřičný olej, slunečnicový olej, světlicový olej a omezení potravin obsahujících nasycené tuky také pomůže kojencům k snadnější tvorbě DHA. Tyto oleje obsahují kyselinu linolovou a nasycené tuky, které překáží tvorbě DHA. Pokud kojení není možné, nebo je ze zdravotních důvodů omezeno, existuje pouze jeden způsob, jak krmit veganská miminka: Frale's Soya Formula (dostupná pravděpodobně jen ve Velké Británii), které nese logo Vegan Society. V žádném případě by se mateřské mléko nemělo nahrazovat podomácku připravenou výživou, neboť hrozí nedostatečný přísun důležitých nutrientů, což by mohlo vést k ohrožení života kojence.

 

Zavádění pevné stravy

Na pevnou stravu by se nemělo přecházet před čtvrtým měsícem věku. Po prvním podání nového jídla počkejte 2-3 dny, než začnete podávat další. Potom je jednodušší identifikovat, které jídlo je odpovědné za případné nežádoucí reakce organismu miminka.

První pevná strava může obsahovat jídla založené na rýžové kaši, rozmixovaném syrovém ovoci (jablka, broskve, banány) a zelenině (mrkev, brambory, špenát). Od šestého měsíce můžeme začít podávat pšeničné a ovesné obilniny. Potrava obsahující bohaté množství bílkovin, jako rozmixované vařené luštěniny, rozmixované tofu a sojové jogurty se mohou podávat až od 7. - 8. měsíce života. Miminko by mělo pomalu přecházet z mixované stravy a začít zkoušet jíst měkké kousky. Pečivo namazané ořechovým máslem můžeme podávat po prvních narozeninách. U atopických rodin, v jejichž historii se vyskytují alergie, by neměli být ořechy zahrnuty do stravy před třetím rokem života (14), což umožní imunitnímu systému úplný vývin.

Zřetel na potraviny obsahující koncentrované množství kalorií a živin, by se měl brát poté, co pevná strava začne zaujímat převažující část jídelníčku. Strava by tedy měla obsahovat mixované tofu, avokádo a vařené sušené ovoce. Časté podávání potravin pomůže zajistit adekvátní přísun energie. U miminek by neměl být omezován přísun tuku a jeho zdroje jako rostlinné oleje a veganský margarín by měli být zahrnuty do jídelníčku staršího miminka.

Kvůli minimalizaci rizika udušení by miminkům mladším 3 let neměly být podávány: nerozmixované ořechy, tvrdé syrové ovoce a zelenina, celé hrozny vína, tvrdé bombony, popcorn a další velká sousta. Nicméně mixování ořechů, tvrdého ovoce a zeleniny, půlení hroznů vína a krájení soust na malé kousky může snížit riziko udušení a přesto zahrnout tyto potraviny do jídelníčku miminka starého 1-3 roky. Různé sirupy by neměly být podávány miminkům mladším než 1 rok kvůli riziku botulismu, což je forma otravy.

Poznámka k ořechům. Americká akademie pediatrů nedoporučuje podávání jakéhokoliv druhu ořechového másla dětem do tří let. V rodinách, kde se v minulosti vyskytovali alergie, ekzémy, nebo astma, je doporučeno odložit konzumování arašídů a arašídového másla do doby, kdy dítě dosáhne nejméně třetího roku života. Ostatní děti mohou jíst ořechová másla ve vhodné formě od věku šesti měsíců, nebo dříve, pokud se přestane s kojením, nikdy však před čtvrtým měsícem věku. Ve Velké Británii je doporučeno těhotným a kojícím matkám vyloučit ze stravy arašídy, pokud se v historii její rodiny vyskytovaly alergie. Matkám atopičkám a pokud má otec, nebo někdo ze sourozenců atopické problémy je doporučeno vynechat ze stravy arašídy, z důvodu prevence projevu alergií u dítěte. Toto je čistě preventivní opatření, protože neexistuje průkazná evidence projevů poruch.

Mnoho rodičů volí podávání komerčně připravované dětské stravy. Některé produkty jsou vhodné i pro vegany, ale doporučujeme pročítat seznamy použitých surovin na obalu. Protože je v obchodech k dostání omezený výběr hotových veganských potravin pro děti, většina rodičů se nakonec rozhodne připravovat vlastní dětskou stravu. Potraviny by měly být důkladně umyty a proprány, důkladně uvařeny a míchány nebo mixovány ve vhodném poměru a konzistenci. Podomácku připravená strava může být v malém množství uskladněna v lednici dva dny, nebo delší dobu v mrazáku.

Kolem 6. měsíce věku vegetariánských a veganských miminek je důležité zahrnout do stravy potraviny bohaté na železo. Konzumace železem obohacených polotovarů, může být správnou cestou, jak zajistit potřebný přísun tohoto nutrientu. Dalším dobrým zdrojem železa jsou celozrnné obilniny, luštěniny, zelenolistá zelenina a sušené ovoce. K posílení absorbce železa přidejte do stravy zdroj vitamínu C. Např.: zelenolistou zeleninu, citrusové plody, černý rybíz nebo pomerančový džus.

U neveganských dětí je tradičně zahrnováno do stravy kravské mléko kolem 1 roku života. Komerčně produkovaná rostlinná mléka (sojové, rýžové, ovesné) mohou být přidávána do stravy veganských batolat ve stejném věku, což dopomůže dalšímu zdravému vývoji dítěte, pokud už dosáhlo příslušné váhy a výšky svému věku a konzumuje pestrou stravu obsahující sojové produkty, luštěniny, obiloviny, ovoce a zeleninu. Pro děti s pomalejším růstem, u kterých bylo přerušeno kojení, je nutné zajistit energeticky bohatou stravu, přidáváním zdravých olejů, např. olivového nebo řepkového, nebo přidáváním rostlinného mléka speciálně obohaceného o kalorie. Upřednostňováním neochucených variant předejdete vývoji závislosti na přeslazených nápojích u malých dětí.

 

Veganská batolata a předškoláci

Děti od batolat po předškoláky, nezáleží jestli veganské nebo ne, mají tendenci jíst méně, než by rodiče chtěli. To je obecně připisováno rozvíjejícímu se smyslu pro nezávislost, a traduje se, že podobné odmítání jídla zpomaluje růst dítěte. Když začne být potřeba nutrientů také relativně nižší, než během raného dětství, zbývá volit adekvátní jídelníček, podporující růst a vývoj. Tento raný věk je také důležitý pro rozvoj zdravých stravovacích návyků, které mohou postavit základ zdravým stravovacím návykům v dospělosti.

Jedním z důležitých faktorů pro malé veganské děti je schopnost přijmout dostatek kalorií. Malé děti mají malé žaludky a nadměrný přísun vlákniny může způsobit pocit sytosti ještě před tím, než zkonzumují dostatečné množství kalorií. Potraviny jako avokádo, ořechová másla, sušené ovoce a sojové produkty jsou koncentrovaným zdrojem kalorií. Pokud je to nezbytné, může se příjem vlákniny snížit konzumací vlákniny zbavených produktů, např. obilninových polotovarů, džusů a oloupaným ovocem a zeleninou. Jedením vícekrát denně můžeme také napomoci dostatečnému příjmu energie.

 

Růst veganských dětí

Pokud dětská strava obsahuje dostatek kalorií, můžeme očekávat, že se dítě bude vyvíjet a růst zcela normálně. Pozorování vývoje veganských dětí ukázalo, že jejich kalorický příjem se blíží doporučenému množství a je podobný s příjmem neveganských dětí stejného věku (16, 17).

U veganských dětí v USA a ve Velké Británii byl vypozorován lehce podprůměrný vzrůst a váha, ale ukázalo se, že nakonec dosahují normální výšky (15, 16). Děti potřebují mnoho energie v souvislosti s jejich výškou, a přestože mají zajištěný zdravý jídelníček, je nezbytné klást důraz na energeticky hutnou stravu. Rostlinné oleje, avokádo, semena, ořechová másla a luštěniny jsou zdrojem kalorií i nutrientů. Sušené ovoce je také koncentrovaným zdrojem energie a atraktivním mlsáním pro děti. Děti by se od raného věku měly učit čistit zuby po jedení sušeného ovoce a dalších sladkostí kvůli prevenci zubního kazu.

 

 Klíčové nutrienty pro veganské děti

Dostatečné množství bílkovin je zajištěno, pokud se děti stravují pestrou rostlinnou stravou a mají adekvátní přísun kalorií. Není nutné plánovat a kompletovat přesné množství aminokyselin při každém jídle, pokud dítě dodržuje pestrý jídelníček. Zdrojem bílkovin pro veganské děti mohou být luštěniny (hrášek, fazole, čočka, sója), celozrnné obiloviny a produkty z nich vyrobené (pšenice, oves, ječné kroupy, pohanka, jáhly, těstoviny a pečivo), ořechy a sojové a obilné polotovary (tofu, tempeh, robi, seitan).

Vápník je důležitým nutrientem pro vývin kostí a zubů. Dobrými zdroji vápníku jsou obohacené polotovary, jako rostlinná mléka, džusy, tofu, sojové jogurty. Vápník obsahující potravinové doplňky mohou být podávány v případě nedostatečného příjmu stravou.

U dětí, které se za vhodných podmínek pravidelně vystavují slunečnímu svitu (stačí slunit 2x-3x týdně po 20-30 minut ruce a obličej) je prokázáno, že nepotřebují nijak speciálně doplňovat vitamín D. Děti, které se nesmějí tolik vystavovat slunci, a děti tmavé pleti nemají žádný přísun vitamínu D. Pouze několik přírodních potravin obsahuje vitamín D3 - cholecalciferol a všechny jsou živočišného původu. Vitamín D3 je většinou získáván z lanolinu, který pochází z ovčí vlny, a proto není vhodný pro vegany. Některé veganské margaríny, rostlinná mléka a cereálie jsou obohaceny vitamínem D2 - ergocalciferol.

Nedostatek železa v krvi je nejčastějším dětským stravovacím problémem. U veganských dětí se nevyskytuje častěji než u neveganských (8). Bohatou zásobu železa poskytují celozrnné nebo obohacené obilniny a obilninové produkty, železem obohacené cereálie, lusky, zelenolistá zelenina a sušené ovoce. Strava veganských i neveganských dětí obvykle obsahuje podobné množství zinku, ačkoliv zinek z rostlinné stravy je o něco hůře stravitelný, protože obsahuje phytát, který brání rychlejší absorbci zinku. Doporučované zdroje zinku a bílkovin (luštěniny a ořechy) mohou zvýšit množství zinku ve stravě a usnadnit jeho absorbci. Konzumace kynutého pečiva a fermentovaných sojových produktů (tempeh, miso) může také napomoci vstřebání zinku (8). Doplňky stravy obsahující zinek mohou potřebovat děti, jejichž jídelníček je založen na vysoce-phytátových obilninách a luštěninách (19).

Veganské děti by měly konzumovat potraviny obohacené vitamínem B12, nebo potravinové doplňky obsahující B12. V obchodech se zdravou výživou je k dostání množství takových potravin, např: veganská mléka, kvasnicové extrakty, cereálie, sojové jogurty, nebo tempeh.

 

Přechod na veganskou stravu

Ačkoliv je v dnešní době víc a víc dětí vegany už od narození, spousta starších dětí také přechází na veganskou stravu. Existuje mnoho způsobů, jak přejít z neveganské stravy na veganskou. Některé rodiny pozvolna přestávají konzumovat mléčné výrobky a vejce, zatímco jiné volí rychlejší změnu. Bez ohledu na to, jaký způsob zvolíte, ujistěte se, že vaše dítě rozumí, jakou změnou prochází a proč. Začněte nabízet dítěti jídla, na které je zvyklé, za vynechání živočišných produktů, nebo jejich nahrazení rostlinnými. Později podávejte nová jídla. Sledujte váhu vašeho dítěte.

Ztráta váhy někdy provází podobnou změnu. Pokud váha stále klesá nebo dítě roste pomaleji, soustřeďte se na potraviny bohaté na kalorie a omezte přísun vlákniny.

Veganská strava plánovaná podle posledních doporučení o příjmech nutrientů spolehlivě poskytne dítěti i batoleti dostatek živin pro přirozený vývin. Dejte svým dětem lepší start do života a pomozte mu postavit základy stravovacího návyku, ze kterých může dlouhodobě vycházet.

 

Potřeba vápníku podle věku (20):

500 mg denně pro 1-3 roky věku
800 mg denně pro 4-18 let věku
1000 mg denně pro 19-49 let věku
1200 mg pro 50 a více roků

Mnoho veganských potravin obsahuje velké množství vápníku:
tofu (120-200mg na 1/2 šálku)
sojové mléko (200-300 mg na 1 šálek)
sušené fíky (50 mg na 1 kus)
pomerančová šťáva (250 mg na 1 šálek)
salát (180 mg na 1/2 šálku)
sezamové semínko (180 mg na 2 polévkové lžíce)
fazole (130 mg na 1 šálek)
brokolice (90 mg na 1/2 šálku)
ořechy (50 mg na 2 polévkové lžíce)

 

Odkazy:

1. Gallup: The Realeat Survey 1997 Changing attitudes to meat consumption Haldane Foods 1997
2. How many teens are vegetarian? Vegetarian Journal 2000; XX (1):10.
3. Sanders TAB, Manning J. The growth and development of vegan children. J Hum Nutr Diet. 1992;5:11-21.
4. Fulton JR, Hutton CL, Stitt KR. Preschool vegetarian children. J Am Diet Assoc. 1980;76:360-365.
5. McGill HC, McMahan CA, Herderick EE, Malcom GT, Tracy RE, Strong JP. Origin of atherosclerosis in childhood and adolescence. Am J Clin Nutr. 2000;72(suppl):1307S-1315S.
6. Falkner B, Sherif K, Michel S, Kushner H. Dietary nutrients and blood pressure in urban minority adolescents at risk for hypertension. Arch Pediatr Adolesc Med. 2000;154:918-922.
7. Guo SS, Chumlea WC. Tracking of body mass index in children in relation to overweight in adulthood. Am J Clin Nutr. 1999;70(suppl):145S-148S.
8. Messina V, Mangels AR. Considerations in planning vegan diets: Children. J Am Diet Assoc. 2001;101:661-669.
9. Dwyer JT, Dietz WH,Jr, Andrews EM, Suskind RM. Nutritional status of vegetarian children. Am J Clin Nutr. 1982;35:204-216.
10. vanStaveren WA, Dhuyvetter JHM, Bons A, Zeelen M, Hautvast JGAJ. Food consumption and height/weight status of Dutch preschool children on alternative diets. J Am Diet Assoc. 1985;85:1579-1584.
11. The American Dietetic Association. Position on vegetarian diets. J Am Diet Assoc. 1997; 97:1317-1321.
12. American Dietetic Association. Promotion of breastfeeding. J Am Diet Assoc. 1997;97:662-666.
13. Specker BL, Black A, Allen L, Morrow F. Vitamin B12: Low milk concentrations are related to low serum concentrations in vegetarian women and to methylmalonic aciduria in their infants. Am J Clin Nutr. 1990;52:1073- 1076.
14. Committee on Nutrition, American Academy of Pediatrics. Pediatric Nutrition Handbook. 4th ed. Elk Grove Village, IL: AAP; 1998.
15. Mangels AR, Messina V. Considerations in planning vegan diets: Infants. J Am Diet Assoc. 2001;101:670-677.
16. O'Connell JM, Dibley MJ, Sierra J, Wallace B, Marks JS, Yip R. Growth of vegetarian children. The Farm study. Pediatrics. 1989;84:475-481.
17. Sanders TAB. Growth and development of British vegan children. Am J Clin Nutr. 1988;48:822-825.
18. Specker BL, Valanis B, Hertzberg V, Edwards N, Tsang RC. Sunshine exposure and serum 25-hydroxyvitamin D concentrations in exclusively breast-fed infants. J Pediatr. 1985;107:372-376.
19. Allen LH. Zinc and micronutrient supplements for children. Am J Clin Nutr. 1998;68(suppl):495S-498S.
20. www.vegan.cz [1]