Tak a je tu další číslo Přímé cesty… tentokrát věnované ženám (ale nejen jim) v antifašistickém a protiválečném hnutí a odboji. Články se věnují jak historii tak současnosti. Úvodní článek Antifašismu: Kde jsou ženy? se zabývá antifašismem s ohledem na ženské aktivity a zaměřuje se zejména na historii, a to na odboj proti druhé světové válce. V úvodu se autorky věnují i úvaze proč vlastně rozlišují antifašistický odpor na mužský a ženský. Následuje článek o partyzánských hnutích za druhé světové války. Dále si můžete přečíst něco o ženách a fašismu, resp. o tom, jak se ke svému postavení staví členky různých klerikálních a fašistických organizací. Následuje překlad několik let starého rozhovoru s Bernskou Fantifou. Další článek k hlavnímu tématu nese název Mateřství ve fašistické Itálii a velmi podrobně se zabývá pronatální politikou v Mussoliniho Itálii. Hlavní téma uzavírají dva překlady, a to jednak Anarchistky a syndikalistky v odboji proti fašismu a válce, který podrobně pojednává o antifašistickém odboji v německém Porúří v období let 1933 – 1945. V rubrice anarchofeminismus je dále zajímavý teoretický článek o marxismu a feminismu od C. Ehrlich, která toto spojení nazývá nešťastným manželstvím. Další článek s názvem Muslimská žena a válka se věnuje postavení muslimské ženy v současných válečných konfliktech, autorka zejména zdůrazňuje, že ženy mají ve válce nezanedbatelnou roli, přestože některé liberální feministky a ekofeministky rády tvrdí, že kdyby to bylo na ženách, tak by se války nekonaly, protože to ženy zkrátka nemají v povaze. S tímto tématem souvisí článek Žena a agresivita, který rovněž popírá mýty o tom, že žena je stvoření nenásilné a agresivitu prostě v povaze „od přírody” nemá.