Co to vlastně znamená být mužem? Liší se v současné době nějakým způsobem mužská a ženská zkušenost? Jestliže ano, tak v čem a čím je tato odlišnost podmíněna? V průběhu života postupně vrůstáme do společnosti, ve které žijeme. Naše okolí – tedy společnost, ve které žijeme – na nás nějakým způsobem působí. Naše identita tedy není dána biolog­icky, ale je kulturně a sociálně konstruována. Žijeme ve společnosti, kde neustále přetrváva­jí genderově stereotypní vzorce chování. Je otázkou, do jaké míry reprodukujeme tyto ustálené vzorce chování, do jaké míry je sami/y spoluutváříme a do jaké míry je naopak překračujeme. Osobně se domnívám, že míra reprodukování či naopak překračování stereotypních vzorců chování je u každého člověka jiná a závisí to na mnoha faktorech.

Pojem homofobie poprvé použil v roce 1972 George Weinberg. Tehdy tento pojem označoval iracionální strach, nenávist a odsuzování homosexuálně orientovaných lidí. Od té doby se obsah tohoto pojmu značně rozšířil. Dnes je homofobie chápána jako soubor negativního  vnímání, cítění, myšlení a konání vůči lesbám, gayům a bisexuálům. Homofobie může nabývat různých forem od různých vtipů a narážek, přes diskriminaci v rámci legislativy a medicíny až po násilné útoky (např. ze strany policie a neonacistů).